Psi v lázeňském parku?

Paní Horáková nám napsala:

Bydlím přímo u lázeňského parku, v úrovni hlavní fontány. V poslední době registruji v této lokalitě zvýšené množství psů, které zde jejich majitelé venčí: často bez vodítka a na travnatých plochách.
Telefonicky jsem hovořila s paní Irenou Knyplovou z finančního odboru MÚ, která mi sdělila, že v Poděbradech je evidováno cca 1200 psů! Těžko uvěřitelné číslo vzhledem k počtu obyvatel. Bohužel mi nebylo sděleno množství psů zaregistrovaných v prvním pásmu (odlišeno výší poplatku).
Obecně závazná vyhláška města Poděbrady č. 4/2011 stanovuje pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezuje prostory pro volné pobíhání psů. Uvádím pouze několik údajů:
Čl. 1, bod 1.a) na veřejných prostranstvích ve městě je možný pouze pohyb psů na
vodítku
bod 1 c) zakazuje se vstupovat se psy na následující veřejná prostranství:
Centrální lázeňský park (zelené plochy), dětská hřiště a golfové hřiště
Bod 2. Za splnění povinností stanovených v odst.1 odpovídá osoba doprovázející psa, popř. chovatel psa.
Článek 2 vymezuje prostor pro volné pobíhání psů, který je jasně stanoven, článek 3 vymezuje místa, kde je nutné mít psa na vodítku.
Často se stává, že tyto základní povinnosti ve vztahu k okolí majitelé psů nedodržují. Přikládám fotografie z parku, které jasně dokazují, že někteří majitelé psů si pletou park se psí loukou a volí pro sebe tu nejpohodlnější cestu venčení. V Poděbradech je bohužel přímo u parku hustá bytová zástavba, takže je nasnadě, že zelený park před domem je ideální volbou pro rychlé vyvenčení psa. Do parku se stahují psi i z okolních ulic. Často v okolí fontány, kde jsou k dispozici lavičky, vznikají debatní kroužky majitelů psů, kteří se o své volně pobíhající psy pramálo starají.
Budím se i uléhám za doprovodu psího štěkotu, někdy mne psí štěkot budí i v noci. Během dne se musím vyhýbat volně pobíhajícím psům, nebo dlouhým vodítkům.
Oslovila jsem v této záležitosti pana starostu Langra. Jeho odpověď zněla, že „vyřešení této záležitosti je problematické a že vše je o toleranci, nikoliv o restrikci“. Že „deficit morálky nelze vyvažovat nárůstem zákonů a vyhlášek“. Vzletná to slova…Co si můžeme v tomto případě pod pojmem tolerance představit? Jak tedy zamezit bez vyhlášek a restrikce obtěžování lidí psy?
Každý milovník psů má právo na to, vlastnit psa a bydlet s ním v bytě. Jeho volba. Ale držení psa by nemělo obtěžovat ostatní. Jak v domě s více bytovými jednotkami, tak ve veřejném prostoru.
Pokoušela jsem se oslovit několik osob, které přivedly psy bez vodítka na trávník v Centrálním parku, a upozornila je slušným způsobem na městskou vyhlášku. Dotčeni byli všichni. Např. paní, která venčila dva psy bez vodítka přímo na úzké
travnaté ploše před naším domem a poté přešla na větší trávník k „mramoráku“, mi sdělila, že přece psí exkrementy (ty tuhé) sbírá. Což pečlivě činila. Pouze opomněla tu skutečnost, že psi na trávě a bez vodítka nemají co dělat. Další paní, rovněž se dvěma psy bez vodítka, věnčila své psy přímo v parku. Nejdříve mi sdělila, že bydlí poblíž a že stejně už s věnčením končí. Přitom právě přišla z Ulice Dr.Beneše do parku. Když jsem si její psy vyfotila, vyhrožovala mi takovým způsobem, že jsem chtěla volat městkou policii.
Tudy cesta nevede. Když jsem oslovila městského strážníka čekajícího na hříšníky jedoucí na kole u hotelu Libenský, sdělil mi, že je jich málo (myšleno příslušníků Městské policie). Souhlasím. Jeden strážník v parku opravdu nemůže stačit na cyklisty a psy zároveň. Většinou ale v parku není ani jeden.
Osobně se domnívám, že veškeré nepohodlí týkající se držení psů by mělo jít na vrub jejich majitelů. Oni by si měli přivstat před odchodem do práce a jít vyvenčit psa na místa k tomu určená, byť vzdálená. A nikoliv obtěžovat projevy jimi chovaných psů v bytech na T.G.Masaryka a přilehlých ulicích ostatní lidi.
Psi dle mého názoru do lázeňské zóny nepatří. Jak na travnaté plochy, tak na cestičky v parku. Vždycky totiž majitel jakoby náhodou svého psa na trávu pustí. Přikládám aktuální fotografie z lázeňského parku v Mariánských Lázních regulující pohyb psů v okolí Kolonády. Značky jsou jasné, pes do centrální zóny kolem Kolonády nesmí. Je třeba však objektivně přiznat, že Mariánské Lázně nemají v okolí parku bytovou zástavbu jako Poděbrady. Převažují zde hotely. Je jasné, že v Poděbradech majitel se psem musí nějak vyjít z domu, pokud bydlí u parku. Ale poté by měl rychlým krokem opustit svou komfortní zónu, okolí oblíbeného lázeňského parku, a svého psa jít venčit jinam.
Přála bych si, aby nové zastupitelstvo mělo odvahu tuto věc řešit.

Blanka Horáková

A jaká je naše reakce?

Vážená paní Horáková,
jak sama nejlépe víte, v jistém smyslu je výhodou a v jiném nevýhodou poloha lázeňského parku v Poděbradech. Umístěním uprostřed města musí plnit dva protichůdné požadavky. Města s lázeňským parkem odděleným od městské zástavby podobné problémy nemají.

Část občanů má pocit, že je to park městský a proto vyžadují volný pohyp psů, využití zelených ploch k odpočinku, rekreaci a sportu. Maminky v něm chtějí dětská hřiště.

Naopak lázeňští hosté požadují, aby plnil funkci parku lázeňského. Pejsci pouze na vodítku a toliko při nutné cestě přes park, procházka parkem bez kol, bruslí, „prken“, sportovních her a tak dále.

Komu tedy vyhovět?

Podle mého názoru lázeňským hostům, protože ti platí městu za svůj pobyt poplatek (lidově řečeno lázeňskou taxu) 15,- Kč za den pobytu a proto si zaslouží, aby park plnil hlavně funkci lázeňskou.

Z uvedených faktů bude myslím patrná i moje odpověď. Až budou majitelé pejsků také platit „lázeňskou taxu“ potom mohou mít oba, pán i čtyřnohý přítel v parku volnější režim. To se ovšem těžko povede.

Proč?

Z pohledu občana platí pravidlo: Cizí nechceme, ale svoje si nedáme.“ Také platíme daně a další poplatky, včetně poplatku za pejska.

Jak z toho problému ven?
Najít rovnováhu mezi protichůdnými funkcemi parku. Důkladnou osvětou mezi občany a důsledným vymáháním schválených pravidel určených pro park.
Anebo pravidla nerespektovat. A kvůli voličům pejskařům udělat z něj alespoň na krátkou dobu park městský.

Mám náš park rád. Léta usiluji o to, aby mohl plnit co nejvíce funkcí. Ale všechny požadavky na něj kladené, nikdy splnit nemůže! Pokud si to nebudeme uvědomovat, tak „léčivá síla Poděbrad působící od roku 1908“ může také nenávratně zmizet. A to bych nám nepřál.

Jozef Ďurčanský

 

---

pozn.

Předpokládám, že na jednom z posledních předvolebních a výchovně-rétorických videí mluví Dr. Langr o právním státě a vymahatelnosti práva. Tady bych se odvolal na úvod našeho volebního programu. Pokud se podobné ataky týkaly v předchozích volbách jiných kandidujících, tak to nevadilo. Když už se to ovšem týká i současného pana starosty, jedná se o nevymahatelnost práva. A přitom všechny dosavadní judikáty mluví v tom smyslu, že politik a jeho rodina musí strpět větší míru osočování, než kterýkoliv jiný občan, protože vstupem do politiky se stal „veřejnou osobou“, vůči které je dovoleno téměř všechno. Jak může veřejně vyžadovat dodržování práva, když ho není schopen zajistit ani v parku, kterému „velí“?